Vážené čtenářky, vážení čtenáři
ráda bych vás opět po roce pozdravila a dovolte mi, abych se s vámi podělila o několik postřehů, jak se za posledních třicet let zásadním způsobem změnil český venkov. Když se ohlédnu zpět, je potěšující zjištění, jak se od doby sametové revoluce s venkovem stále více zabýváme. Na Ministerstvu pro místní rozvoj jsme si totiž vědomi jeho důležitosti, a tak jsme během let navázali kontinuální spolupráci s našimi starostkami a starosty, abychom co nejcíleněji zohlednili jedinečné rozvojové potřeby našich obcí.
Venkov při standardním pojetí tvoří většinu území naší republiky, a do tohoto území pochopitelně vždy směřovaly různé finanční prostředky či jiné formy pomoci a podpory. Škálu aktivit pro podporu a rozvoj venkova tedy nelze jednoduše ohraničit. V posledních letech se ovšem snažíme co nejvíce rozvíjet podpůrné a rozvojové aktivity, které jsou navrženy exklusivně pro venkov, a to při citlivém zohlednění jeho unikátních problémů a potřeb. Náš venkov je charakteristický velkým počtem malých sídel, z čehož vyplývají zvláštní nároky na zajištění kvalitní infrastruktury a dostatečných služebpro jeho obyvatele. Dalšími zvláštnostmi českého venkova jsou např. dosídlená území či struktura zemědělských podniků. Na specifika českého venkova musíme při naší práci pamatovat.
Dosavadním vyvrcholením naší práce je schválení národní Koncepce rozvoje venkova vládou ČR v lednu letošního roku. Díky realizaci Koncepce má být venkov „územím, ve kterém se dobře žije, a o němž se zároveň říká, že se v něm dobře žije.“ Tak, aby byl venkov atraktivní pro bydlení, práci a podnikání a rozvoj cestovního ruchu. Jak se na venkově může dobře žít, dlouhodobě prezentujeme prostřednictvím soutěže Vesnice roku, v rámci níž oceňujeme obce, které se excelentně rozvíjejí v různých oblastech života. Vesnice roku se postupem času stala důležitým nástrojem formování pozitivního image venkova a posilování sounáležitosti obyvatelstva.
Napříč základními cíli Koncepce prostupuje i využívání „chytrých“ řešení a inovací či integrovaných přístupů. Právě integrovaný nástroj Komunitně vedený místní rozvoj realizovaný prostřednictvím místních akčních skupin představuje nástroj, který je úzce spjat s podporou rozvoje venkova. A v rámci České republiky se těší mimořádné oblibě, vždyť je realizován asi na 90 % území ČR prostřednictvím 178 MAS, a to za finanční podpory přes 16 mld. Kč v období 2014–2020.
Ještě větší dotační prostředky směřují do území tisíců venkovských obcí díky individuálním projektům všech operačních programů evropských fondů, státním fondům nebo národním či krajským programům. MMR vytvořilo a řídí i samostatný dotační podprogram pro venkov„Podpora obnovy a rozvoje venkova“, na který byla v roce 2020 po navýšení alokace přidělena částka asi 3,4 mld. Kč na podporu aktivit v obcích do 3 tisíc obyvatel.
V posledních letech se do velké míry podařilo zastřešit podporu rozvoje venkova jednou institucí, což je dalším významným milníkem v rozvoji venkovských oblastí. Ministerstvo pro místní rozvoj strategicky plánuje a řídí rozvoj venkova a zároveň administruje velkou část nástrojů rozvoje venkova, jako je například IROP, CLLD, Podpora rozvoje a obnovy venkova, výzkumné projekty v oblasti rozvoje venkova, metodická podpora obcí, včetně smart řešení atd. S potěšením tedy mohu říci, že za posledních třicet let jsme našli venkov, a venkov u nás na ministerstvu našel svůj domov.
Klára Dostálová
ministryně pro místní rozvoj
